Výzkum
Výzkumníci v nemocnici Mt. Sinai prokázali, že virus chřipky se snadněji šíří chladným a suchým vzduchem, což může být způsobeno jeho delší životností při nízkých teplotách.1
Jak se viry chřipky a nachlazení šíří?
Vlhkost vzduchu může ovlivňovat šíření virů chřipky a nachlazení. Obětí viru se často stanete, jakmile infikovaná osoba kýchne nebo zakašle. V důsledku kýchnutí vzniká až 40 000 potencionálně infekčních kapének, které se vzduchem šíří až do vzdálenosti pěti metrů.2 Vyšší vlhkost však tuto vzdálenost zkracuje, protože při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží viry poletovat kratší dobu, než když je vzduch studený a suchý.
Druhým běžným způsobem, kterým lze onemocnět chřipkou nebo se nachladit, je kontakt s nemocnou osobou nebo kontaminovaným povrchem, kterého se dotkla nebo v jehož blízkosti zakašlala. Pevné povrchy umožňují snadnější přenos viru než porézní, jako jsou ručníky a čalounění.
Jak se viry dostanou do vašeho organismu?
Jakmile se virus rýmy nebo chřipky dostane do vašich úst, očí nebo nosu, rychle se pustí do práce. Rinovirus, nejběžnější typ viru rýmy, se přichytí v dýchacím ústrojí do 15 minut od kontaktu s ním a příznaky se často objeví o 8 až 10 hodin později. Inkubační doba chřipky může být delší, tj. 2 až 5 dní, ale když udeří, je to úder tvrdý a rychlý. Horečka a bolest svalů a kloubů jsou jasnými příznaky chřipky, zatímco u nachlazení se téměř nikdy nevyskytují.
Buďte o viru informovaní
Proti běžné rýmě skutečně žádná vakcína neexistuje. Mytí rukou a vyhýbání se infikovaným lidem je nejlepší ochranou, ale ne každý, kdo přenáší viry chřipky a rýmy, vykazuje její příznaky. I ten, kdo se jeví jako zdravý, může být zdrojem infekce!
Uvedené informace nenahrazují konzultaci s lékařem.
1.Přenos viru chřipky záleží na relativní vlhkosti a teplotě, časopis PLoS Pathogens, říjen 2007.http://www.plospathogens.org/article/info:doi/10.1371/journal.ppat.0030151
2.Charakteristika infekčních aerosolů ve zdravotnických zařízeních, Národní institut zdraví. Americký žurnál úřadu pro kontroluinfekčních chorob, srpen 1998. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9721404